4. 8. 2016

Garmin Forerunner 235 - chytřejší než chytré hodinky

Bylo to úžasných čtrnáct dní. Změnily můj všeobecný pohled na chytrá zařízení na zápěstí. Doposud jsem měl zkušenosti jenom s první verzí Android Wear a případně jejich odnoží od Samsungu či Applu. Už od začátku jsem si promýšlel, jak recenzi napíšu, jak vše bude rozdělené do sekcí, kde každá z nich bude popisovat displej, rychlost, mobilní aplikaci a podobně. Nicméně Garmin Forerunner 235 #tcrowd mi byly tak úžasným sportovním pomocníkem, že ze sebe tyhle řádky vychrlím na jeden zátah.

Jak jsem už psal, měl jsem vyzkoušené pouze klasické chytré hodinky - spousta naleštěných grafických číselníků mezi jejich nepřeberných počtem si vybere kdokoliv, manažer i geek. Pokud jste ale sportovně založení, tak tyto běžné chytré hodinky jsou vám téměř k ničemu. Měření tepu je sice fajn, ale je potřeba být v klidu, nehýbat s rukou a stejně v sedmi z deseti případů vidíme hlášky o tom, jak se pokus nepodařil. Více než kde jinde je při běhu nebo při jízdě na kole důležitá tepová frekvence, která nám udává, jakým stylem sportujeme a podle toho můžeme upravit tempo. Tímhle dokážeme ovlivnit naše zdraví a ne tím, že si na pokyn necháme v klidu změřit tep, což je nám samo o sobě k ničemu. Garmin monitoruje tep neustále!


Zdroj: urbanwearables.technology


Chytré hodinky dokážou upozornit téměř na cokoliv, ať už se jedná o novou zprávu, email, budík, úkol nebo tweet. Bavil jsem se však se spoustou lidí, kteří se stejně ve finále nechávají upozornit pouze na tři typy základních nejdůležitějších aplikací. Všechno ostatní zbytečně vyrušuje od pracovního tempa a působí spíše kontraproduktivně. Hlasové ovládání je stále v plenkách a upřímně, kdo to kdy použil na veřejnosti? Stejně tak psaní samotné odpovědi na zprávu... hlasové naslouchání se sice každým dnem zlepšuje, ale stejně to člověk použije jednou za uherák jen proto, aby ukojil svého vnitřního nerda.

Zezačátku, co jsem si Forerunner nasadil jsem neměl žádná vysoká očekávání. Prostě sporttester, který mi ukáže hodiny a změří čas, tempo a nefunkční GPSka zaznamená pochybnou trasu. Haha! Jak já jsem se šeredně pletl!

Intiutivní ovládání přes dvě, respektive čtyři tlačítka (potvrzení, zpět, nahoru a dolů) mě provedlo celým nastavením hodinek od formátu, osobního profilu a zobrazením zaznamenaných informací. Prostě si zvolím co chci vidět na jednotlivých obrazovkách. Průměrné tempo, aktuální kadenci, průměrnou kadenci a tep? Žádný problém! Jako by hodinky říkaly:  „Pojď Dejve! Nastav si mě, jak se ti zlíbí! Jsem tu pro tebe!“




Vyjdu ven na první testovací okruh a spustím trackování aktivity. V domnění, že se bude GPS signál dlouho chytat, jsem se začal protahovat. Po čtyřsekundovém protažení pravého stehna na mě pípnuly, jakože pojď, jsem připraven. Cože!?

Nesnáším, když chytnu na přechodu červenou. Běžným mobilním aplikacím trvá někdy i desítky vteřin, než se chytnou a nastaví automatickou pauzu. S Garminem nejenom, že tlačítko je super dostupné a může to člověk stisknout sám, ale i díky super přesnému GPS signálu se auto-stop chytí po pár vteřinách.

Dokončil jsem svoji porci kilometrů a po stopnutí se mi všechno uloží. Přijdu domů, automaticky se mi data spárují s aplikací Garmin Connect, která je potřeba pro nastavení a přenos dat. K té jediné jsem měl dost výhrad, na samotném prostředí by ještě mohli zapracovat, dost věcí tam prostě nedává smysl.




Tak jsem si říkal „Mmm, chytrá oznámení. Co to bude za blbost? Upozorní mě to, když budu mít třeba vysoký tep?“ Ten blbej jsem byl jen já sám. Pamatujete, jak jsem pár řádků výše psal o tom, že na chytrých hodinkách si produktivní lidé, nechají pouze ty hlavní upozornění? Jo. Přesně tuhle funkci mají i Garminy! Nerad čtu reklamní informace nebo recenze o daném výrobku a dávám čistě na pocity. Proto jsem o tom nevěděl. A tak jsem se podíval do nastavení... Jasně, SMSky, hovory, emaily. Hele, hustý! Můžu si připojit jakoukoliv aplikaci potřebuju. Tak jo, šoupnu tam Hangouts a Whatsapp, kde mi píšou často klienti, když něco hoří. Vyzkouším a funguje to. Prostě jednoduché zobrazení a možnost si přečíst text dané zprávy. Odpověď stejně udělám až z telefonu. Přesně, co potřebuju!

S každým dalším dnem se na hodinky těším víc. Při běhání je jeden z nejdůležitějších faktorů kadence kroku. Nejenom já doporučuji běžet na „180“, což je ideální tempo na to, aby se člověk zbytečně nehrbil a nenašlapoval na patu, ale spousta písniček je v tomto nebo polovičním tempu, takže si může nenápadně pomáhat. Když jsem běhal jenom s telefonem v kapse, tak jsem se řídil jen svým vnitřním pocitem, což rozhodně není špatně, ale přeci jen... v tomhle si můžeme výrazně díky technice pomoci.




Zkoušel jsem běhat i s hrudním pásem na měření tepu. Ale nezvykl jsem si na pocit mít něco připoutaného na hrudníku. Prostě mě to iritovalo. Tady jsem neměl žádný problém. Nic dalšího není potřeba.

Je toho tolik, co jsem netušil, že sporttestery umí. V tomhle ohledu jsem byl docela barbar a nijak jsem si nemyslel, co všechno už jedny hodinky dokážou. Ať se jdou chytré hodinky vycpat. Více než rok jsem je používal každý den a tak trochu vím, co dokážou. Polovinu věci stejně člověk použije jednou a už nikdy. Jsou to vyhozené peníze. Těším se na druhou generaci Apple Watch nebo případně Android Wear. Už by konečně mohly být trochu samostatné a přiblíží se konceptu, na který všichni dlouho čekáme.  „Nech telefon doma a vyběhni kam chceš a sleduj všechno, co potřebuješ!"




Garmin Forerunner 235 nejsou ani nejmenší, ani nemají tolik cool funkcí, kterými oslníme kamarády a dokonce nemají ani tolik vychytané aplikace na propojení. Ale tím, že vydrží hodiny se zapnutou GPS nebo týdny v režimu hodinek; tím, že dokážou monitorovat úplně všechno, co sportovec potřebuje; tím, že člověk nepotřebuje předplatné aplikací jako Endomondo pro to, aby si mohl zobrazit detailní informace a nechat se informovat o jednotlivých intervalech úseku a zkrátka tím, jak jsou jednoduché a použitelné bez zbytečných blbostí jsou pro mě zkrátka nejchytřejším zařízením, které si momentálně na ruku můžeme dát.